Бурушаски јазик

  • Креатор на темата Креатор на темата bitushanec
  • Време на започнување Време на започнување

bitushanec

Борец за човекови права
Член од
17 јануари 2006
Мислења
3.741
Поени од реакции
815
Jazikot na Hunzite e Burusha-ski. Hunzite tvrdat deka se potomci na antickite Makedonci, koi se ozenile so lokalnite zeni od Karakorun dolinata. Toa e i istoriski dokazhano, oti site anticki hronicari istoto go tvrdat.
No, fakt e deka decata svojot jazik go primaat od majkite, no kaj hunzite, jazikot ima nesto primeno i od tatkovcite- Makedoncite.
Pa taka, so meshavina na jazicite od Karakorum dolinata i antickomakedonskiot jazik, nastanal deneshniot Burushaski jazik.

Eve kako toj izgleda.

Eng. - Burushaski
I = ja (mkd=jas)
you - un
he (hm) - ne
she (hf) -mo
it (x) -se
it (y) -te
we= mi (nie, staroslovenski = mi)
you = ma m^ m^
they (hmf) = u
they (x) ce/ kje. che
Hand - ren (raka mkd)
fater in low = skir (svekor)
mother in law - skus (svekrva)
fell - wali (valja, pagja)
red - bardum

bURUSHASKI - ENG.
akhm - here
to - there
Ita - to over there
Et- = to do it
BISAKJ- stem (bisagji?)

Ja a-wala-a - jas se prevrtuvam (valam?)

ja ekjam - I will do it
mi ekjam - we will do it (!)
dulas - boj (dule nabitushki e penis:) )
en - one (eden)


www.few.vu.nl/~dick/Summaries/Languages/Burushaski.pdf

Poveke informacii cekam od drugite ucesnici na forumov.


Najgolem vpecatok mi ostavi deka go imaat zborot DUSHMAN i Dusha so isto znacenje kako i kaj makedonskiot jazik. Izgleda otsekogas sme imale dushmani:)
 
Неколку фрази на бурушаски
  • Mo guse ne hir yecu - жената видела маж
  • Se haghor shuan bi - овој коњ е добар
  • Shahare gandichi - за добро на градот
  • Jaacum nee buT hem bai - тој знае повеќе, отколку јас
  • Ja hurutam bam - ја седев
  • Mo hurutum bum - таа седеше
  • Mo dumuwashum bum - таа остана позади
  • AhuTis daaghami - ме чешаше ногата
  • GaTunc malum girum bien - ?????црни
  • Ne momugha mel moomeni - тој и даде да пие вино
  • Langabrumo Malchucho-mo muring eTe cil moetimi - Лангабрумо (мажот) истурил вода на рацете на Малчучо (жената)
  • Ilji ni te bultu nukucha, kunCaT die iya tueq-ce nuya darugha gali - он дошол дома и легнал да спие; другиот ден тој станал, го зел своето оружје и отишол на лов
  • Goha migha meeltirchuma - покажи ни го својот дом
  • Ne saudagare mo gus mucum bam - купувачот се оженил со(оваа) жена
 
Jazikot na Hunzite e Burusha-ski. Hunzite tvrdat deka se potomci na antickite Makedonci, koi se ozenile so lokalnite zeni od Karakorun dolinata. Toa e i istoriski dokazhano, oti site anticki hronicari istoto go tvrdat.
No, fakt e deka decata svojot jazik go primaat od majkite, no kaj hunzite, jazikot ima nesto primeno i od tatkovcite- Makedoncite.
Pa taka, so meshavina na jazicite od Karakorum dolinata i antickomakedonskiot jazik, nastanal deneshniot Burushaski jazik.

Eve kako toj izgleda.

Eng. - Burushaski
I = ja (mkd=jas)
you - un
he (hm) - ne
she (hf) -mo
it (x) -se
it (y) -te
we= mi (nie, staroslovenski = mi)
you = ma m^ m^
they (hmf) = u
they (x) ce/ kje. che
Hand - ren (raka mkd)
fater in low = skir (svekor)
mother in law - skus (svekrva)
fell - wali (valja, pagja)
red - bardum

bURUSHASKI - ENG.
akhm - here
to - there
Ita - to over there
Et- = to do it
BISAKJ- stem (bisagji?)

Ja a-wala-a - jas se prevrtuvam (valam?)

ja ekjam - I will do it
mi ekjam - we will do it (!)
dulas - boj (dule nabitushki e penis:) )
en - one (eden)


www.few.vu.nl/~dick/Summaries/Languages/Burushaski.pdf

Poveke informacii cekam od drugite ucesnici na forumov.


Najgolem vpecatok mi ostavi deka go imaat zborot DUSHMAN i Dusha so isto znacenje kako i kaj makedonskiot jazik. Izgleda otsekogas sme imale dushmani:)

a dali e mozno da se sporedat nekoi zborovi so mijackiot jazik, na primer ima lugje od smilevo koi uste koristata mijacki jazik., ova ti go zboram zaso galicnik, gari natamu nakaj radika moz ima i drugi koi zboruvaat mijacki.
 
Burushaski , (like the Basque langauge in Europe), is not known to be related to any other language. While Burushaski is the main language spoken in Hunza, there are three other languages spoken by small numbers of people. They are Wakhi , Shina , and Domaski. Domaski is dying out, as the youngsters of Domaski families prefer to speak Brushaski.
 
Многу интересно е тоа што јазикот им се вика БорушанСКИ и на нивно и на англиски и на Македонски.

Знаете како МакедонСКИ. :tv:
 
Неколку фрази на бурушаски
  • AhuTis daaghami - ме чешаше ногата
Ova go zemav samo kako primer.Na prv pogled izgleda,sto ima vrska so MK jazikot?

E pa,namesto nogata,treba stapaloto i misterijata e resena.
Vo Sanskritot od korenot-zborot za stapalo dhA,gi imame zborovite:
dadhAti, dhatte;
па од нив,се изведени и зборовите Lith. dedu4 , de4ti ; Slav. dedja , (О)diti ; Old Sax. duan , Angl. Sax. do7n, Engl. do ; Germ. tuan ; tuon ,thun.

Inaku,za buruhaskiot zbor cesanje,tesko se naoga etimologija,no najblisku mu e zborot utsuka=вознемирен,неспокоен, нестрплив,немирен.
Zosto?
Zatoa sto buruhaskiot e arhaicen jazik,i tie koristat termini koi tesko se preveduvaat so soodvetni zborovi.
Na primer,koj moze bukvalno da ja prevede istata recenica,kazana na denesen-neodamnesen makedonski jazik:
ME JADE (cesa) NOGATA (SNAGATA).
Ili pak recenicata:
Edno AMLE (vreme) PEEV (citav)..dodeka jadev BRASNO (leb)


 
Не разбрав за Домашкиот јазик, по Дома како што си го зборат.
Што е со него, кој го зборува ?
 
Domaaki

This is also known as Dumaki, Domaski or Doma - is a language spoken in some parts of Northern Pakistan. It is spoken in the northern parts of the Gilgit District of Pakistan, mainly in a few villages in the Hunza Valley.
The Doma, speakers of Domaaki, are the modern descendants of the traditional ‘musician’ and ‘blacksmith’ caste, primarily living in Hunza.
They wandered north from the central plains of the subcontinent centuries ago, but have been living for so many generations among Shina and Burushaski-speakers that they have adopted much vocabulary from those two languages.
It was spoken by an estimated 500 people in 1989 by people commonly known as 'Bericho',(BRIGI?BRSJACI?) 'Dom' or 'Doma'.
However, the people belonging to this caste were given a very low status in society and during Hunza state time these were on the lowest hierarchy in state tier.
People also not respected their language so most of the language is almost dying. None of them are openly speaking this language due to shyness.
The people are now speaking the dominant Burushaski Language.
People from this caste are mainly settled in Mominabad (MOMIN-GRAD) which was formerly called Berishal.
From here now they also settled during new settlement time to Shishkat and Sost Gojal.

Ne gi zakacajte.Tie se © copyrights Zulfiqar Ali Khan
 
Калашки јазик

Kalasite, koi se smetaat za Makedonci i potomci na falangata na Alexandar Makedonski, zboruvaat poseben kalasha jazik, koj e indo-evropskii jazik kako slovenskite, latinskite i germanskite jazici, baskiskiot i burushaskiot jazik.

Leksikata na kalashkiot jazik mozhe da se kazhe deka e protoslovenska ili slovenska, so mnozinstvo na zborovi koi se slovenski i so slovenski koren, so isto ili razlicno znacenje.

Eve nekolku primeri od Kalashkiot jazik:

mak. kalash
глава - shish (се шишам, шишки??)
коса - chawar (чавар - чврга?)
нос - nast
уста - ashi
рaка - baza
крак - khur
кожа - post
кост - athi
лаjно - rich
село - grom
двери - dur

брада - badok
сoнце - suri
месечина, месец - mastruk
небo - di
sвезда - tari
пaт - pon (staro slovenski понть)
огaн - angar
дим - thum
месо - mos
масT - me
jajце - ayukun
паjaк - upalak
име - nom
мaж - much
жена - istizha
син - suda

татко - dada / tata
маjка - aya (aja)
брат - baya (baja)
сестра - baba
нов - noa
суB - shushta
дoл'г - driga
топoл - tapala
едно - ek
две - du
три - tre
четири - chao
пет - poin (staroslovenski пенть)
шест - sho
седем - sat
осем - asht

девет - no
десет - dash
коj - kura
какво - kia
кaде - kawa
кога - kayo
колко - kimon
jаc - а
ти - tu
вие - abi
пиe - pi


odi - odyae (odjae/adjae)
prst - agua (isto kako na sardiniski i staroKampidaniski)
gori - ngori
palka, chekan - balka
isto, oddednash - barubar (barabar?)
cicka - cucu
belo - gorjak
oriz - grizh
koren - iznos
zhena, kratka zam. forma za zhenski rod - ja
tetka - PILJAK
losh - SHUM
kal - TUK
igla, procep - SUZHIK
shuma - SHULA
dobro - prusht
desno -DRACH
peshachi - PE
toplo - TAPALA
gumno/zhito - GUM


http://www.websters-online-dictionary.org/translation/Kalasha/
 
Uste slicni Burushaski zborovi so nasite:
khut·- kus
l`chi - ochi
turu - turi
mamu - mleko
mama - majka
maq - bolka
mat - crno
maj-majo - mozhe
meja - mekjava
mi - nie (mi)
mi- majka
di`mil - da smirish
mus - nos
nana - vujko, cicsko
nane - tetka
pi- dedo
pat - nastrana
fat - izgubi
dizh - stanuva
nakukja - odi na spienje
-´s-pal- (zapali)
- bar (zbor)
- be (ne)
- bikj (zlato)
- chaur (sanduk-kutija)
- c´i´ki (malo)
- dau (dozsh)
- dasiin (devojka)
- den (godina)
- do (dol)
- dur (spir)
- gagan (kratko)
- gunc (den)
- hara'lt (vrnenje)
-

http://ehl.santafe.edu/cgi-bin/resp...rpho=0&basename=/data/burush/buruet&first=121
 
Битушанец: имаш ли нешто за третата македонска група, Шикелите? За Калашите има многу, ове се неправедно се занемарени.

Ќе биде интересно кога ќе ги поврземе сите три - Хунзи, Калаши, и Шикели.

Спремаме студија во не така далечна иднина. Но ако имаш нешто - постирај тука.
 
Битушанец: имаш ли нешто за третата македонска група, Шикелите? За Калашите има многу, ове се неправедно се занемарени.

Ќе биде интересно кога ќе ги поврземе сите три - Хунзи, Калаши, и Шикели.

Спремаме студија во не така далечна иднина. Но ако имаш нешто - постирај тука.
Misirkov,може поконкретно за нив,и дали се Шикели или Шикили?
 
Битушанец: имаш ли нешто за третата македонска група, Шикелите? За Калашите има многу, ове се неправедно се занемарени.

Ќе биде интересно кога ќе ги поврземе сите три - Хунзи, Калаши, и Шикели.

Спремаме студија во не така далечна иднина. Но ако имаш нешто - постирај тука.


Za zal nemam nisto.
Pozdrav.
 
Може само еден мал детал да вметнам од Бурушо:

Македонски: Дедо
Бурушаски: Дедо
:smir:
 

Kajgana Shop

Back
На врв Bottom